1., 4., 5. ročník školy Prosperity: 3. ADVENTNÍ TÝDEN

Rádi bychom Vás pozvali k našemu stolu, ale ...ani nám nebylo letos přáno užít si i tento týden tak, jak jsme byli vždy doposud zvyklí. A ke společnému stolu jsme usednout nemohli. 😔

Přesto jsme se pokusili užít si i 3. ADVENTNÍ TÝDEN tak, jak nejlépe jsme mohli a dokázali. Je zvláštní, že teprve v takových chvílích si člověk uvědomí, co všechno měl a mohl a začne si možná i trochu více uvědomovat to, co měl a co mohl. Stejně tak jako MY nyní. Prvňákům to nepřijde, ti přijímají všechno tak, jak to přichází, neboť nemají žádnou jinou zkušenost, natož nějakou představu, ale pro nás ostatní, kteří jsme tu již nějaký ten advent zažili, je to tak trochu prázdnější a možná chvílemi i smutnější...

Přesto...

JAKÉ VLASTNĚ BYLY NAŠE SPOLEČNÉ DNY PŘED VÁNOCEMI?

...koukněte 😉

Po ranním adventním čaji a příjemném začátku dalšího týdne (už tradičně) losujeme

"VÁNOČNÍHO SKŘÍTKA".

Kdo je to vůbec vánoční skřítek? A kde se vůbec u nás vzal?

Vánočních skřítků máme hned plnou učební skupinu.

Jak je to možné? No, zcela jednoduše...

Každý si v pondělí ráno vylosuje jméno někoho ze skupiny, pro kterého tím vánočním skřítkem bude. Tajně pečujeme o sebe navzájem, aby to ten druhý nezjistil, že jsme jeho vánočním skřítkem. Všechno je obestřeno takovým menším vánočním tajemstvím...

Pečujeme o druhého tak, aby nepoznal, že jsme to MY! 👍😉

...napětí z toho, koho si kdo vylosuje, je cítit všude...

A potom ta řada otázek spojených s vánočním obdarováním, neboť poslední den školy před vánočními prázdninami obdarujeme drobností toho, o koho jsme po celý týden pečovali a zjistit, čím bychom mu udělali velkou radost, je snad těžší, než o něj týden tajně pečovat! 😊

Možná bychom mohli i říci, že celý týden je plný pečování, obdarování, vánočních vzpomínek a přání a především .....obyčejných věcí, jejichž hodnota je mnohdy mnohem větší, než drahého auta. 😏

Pokračovali jsem vánočním přáním.

Každý rok posíláme vánoční pohlednice. Nejen že se naučíme psát správně na pohled adresu a pošleme někomu svou vánoční vzpomínku, ze které bude mít dotyčný jistě velkou radost, ale hodíme si pohlednici i do poštovní schránky. A věřte nebo ne, možná se Vám to zdá divné, ale tato naše adventní tradice je vždy pro mnohé zcela novou, první zkušeností. Mnozí ani netuší, jak vlastně vypadá poštovní schránka a kam se vlastně dopis nebo pohled házejí. A abychom v životě nepřicházeli i o tyto maličkosti a posílání dopisů, pohlednic zcela nevymizelo z našich životů, děláme tomu tak u nás ve škole pravidelně každý rok. 👍

Nejprve vánoční pozdrav napíšeme..

...nalepíme správně poštovní známku...

...no a teď už jen vyrazit k nejbližší poštovní schránce...

Nesmíme zapomenout ani na naše návštěvníky školní zahrady.

I jim se musíme postarat o krásný advent a ještě krásnější Vánoce.

Trochu jsme jim nadělili...😏

Ještě před tím, než nadešel vytoužený "školní vánoční den" sdíleli jsme i své PODZIMNÍ DENÍKY POZNÁNÍ, neboť už tu byla zima! Nezbývalo tedy, než ještě společně zavzpomínat, jaký byl vlastně letošní podzim.

Takhle nějak jsme vypadali, když jsme nahlédli do některých deníků. Musíme se nyní vzájemně "poplácat" po zádech, protože by to možná nikdo jiný neudělal a věřte, že by to byla velká škoda. Zažít totiž po hromadě tolik vnímavých pozorovatelů a nadšených "požitkářů" maličkostí, tak to se jen tak nevidí.