TŘÍDNÍ VÁNOČNÍ SNÍDANĚ - aneb poslední školní den roku 2018

V pátek 21. prosince jsme společně vánočně posnídali. Každý mohl přinést domácí cukroví, uvařili jsme si vánoční čaj a společně jsme si užívali vánoční ráno.
Povídali jsme si o Vánocích, o tom na co se moc těšíme, co bychom chtěli najít pod stromečkem a kam se o vánočních prázdninách chystáme. Součástí společné snídaně bylo i sdílení DENÍKU POZNÁNÍ za roční období podzim. Některým se skutečně vydařil. :-) Když proběhlo sdílení v rámci skupiny, mohli jsme se vydat i k ostatním, abychom se seznámili s obsahem deníku i ostatních spolužáků, spolužaček. Dokonce se na naše deníky přišli podívat i šesťáci, kteří jsou se svými badatelskými deníku v samotném počátku a musíme přiznat, že jsme jim v mnohém téměř vytřeli zrak. :-)

JAK NAŠE SDÍLENÍ PROBÍHALO?
CO VŠECHNO JSME SI DO DENÍKU POZNAMENALI?
JAK SE NÁM PRÁCE DAŘILA?
CO VŠECHNO NÁSLEDOVALO?
JAK VYPADAL VÁNOČNÍ RECEPT?
CO VŠECHNO JSME DO KONCE DNE ZAŽILI?

To je otázek, že? A ještě řada dalších nás napadá....takhle nějak to vypadalo, nahlédněte pod naši třídní pokličku....

Nejprve jsme si připravili stůl. Potom jsme si nalili čaj a připravili své deníky k prezentaci a vzájemnému sdílení.

..mohli jsme nahlédnout do deníku i dalším z jiných skupin. 

Šesťáci sbírali náměty pro své badatelské deníky.

Bylo zjevné, jak si záznamy a plnění některých úkolů mnozí užívají. :-) Stejně tak vypadala i prezentace.

Pokračovali jsme ve výrobě vánočního receptu, který jsme si potom odnesli domů a věnovali svým blízkým. Těm, kterým jsme sami chtěli. Co mu říkáte? :-)

Ve druhém bloku pro nás měli šesťáci připravené vánoční zvyky, které jsme měli možnost vyzkoušet. Tady jsme si každý vyrobili svíčku z medového plástu.

...lili jsme vosk do vody a přemýšleli společně nad tím, co to vlastně vzniklo...

..krájeli jsme jablka...a čekali na své jablečné hvězdičky...

 ..takovou radost nám udělaly..

...házeli jsme pantoflem a ten, kdo měl špičku směrem ven, musel si oběhnout tradičně náš blízký "kachňák". :-) Nebo aspoň tak mu říkáme... Někteří, ačkoliv nemuseli běžet, přesto běžet chtěli. :-)

...nejdéle se samozřejmě všichni zastaví u pouštění lodiček. Sledovat, kam která loďka pluje, kdo se s kým srazil nebo přímo potopil. Je to neskutečný zážitek...

Tak, co tomu říkáte? Myslíte si, že se nám poslední společná chvíle tohoto roku líbila? Že jsme si ji skutečně užili? Pokud si myslíte, že ne, mýlíte se! Ani se nám domů nechtělo a hlavně vydržet bez sebe dlouhých 14 dní, to je něco! To je tzv. BOBŘÍK trpělivosti.

Tak v novém roce 2019!