ZASADIT STROM JE TEN NEJLEPŠÍ VZKAZ BUDOUCNOSTI
a toho se držíme každým rokem. 👍 To bylo, aby nebylo...
Letos se z jedné velké výzvy stal jen jeden menší vzkaz budoucnosti, ale to nevadí. Lepší něco, než-li nic. Vždy se v týdnu, kdy se objeví v kalendáři 20. říjen musí něco někde zasadit. I kdyby cokoliv malého, ale musí to být. Už je to tak trochu i naše tradice. A proč zrovna 20. říjen? Ten, kdo stále ještě neví, tak je to DEN STROMŮ. A to by nebylo, aby nebylo...
A CO VŠECHNO SE TENTO TÝDEN/DEN DĚLO?
CO SE NÁM PODAŘILO A CO JSME SI VLASTNĚ TAKÉ UVĚDOMILI?
...tak na to možná přijdete, jakmile dočtete tento příspěvek...
Jak to všechno začalo? A jak to všechno končilo? Zase to tak nějak proběhlo kolem hudby, slov a písně...
Zkuste to jako MY nejprve touhle. Jistě se vám bude lépe číst.
Seznámili jsme se s břízou, která nechtěla, aby se jí někdo dotýkal. 😞 Pomocí skládankového čtení (nás "těch starších") jsme měli možnost převyprávět příběh o bříze ("mladším"). Díky tomuto příběhu jsme si uvědomili, že ne vždy všechno, jak vypadá, musí být také pravda. A ačkoliv někdo někoho odmítá, ještě neznamená, že se necítí osamělý. Zamýšleli jsme se nad tím, jaké to je, když se cítíme osamělí i MY. V jakých je to situacích a proč? Co můžeme udělat, aby to bylo jinak? Chce vždy někdo od nás pomoc? Mohu si dovolit o pomoc požádat?
a...
takový březový háj vznikl přímo u nás ve třídě. I na našich tvářích vidíte, jak smutné břízy jsme. 😀 Nejdříve jsme si každý nakreslili svou vlastní břízu a potom jsme si stoupli tam, kde chceme v březovém háji svou osamělost prožívat. Starší nám k tomu četli své životabásně o osamělé bříze. A kdybyste v ten okamžik mohli být malou muškou a prožít tuto chvíli s námi, asi by vás mrazilo. Hodně jsme s břízou soucítili a mnoho věcí jsme si uvědomili.
Nejen, že jsme o bříze jako takové přemýšleli, ale zároveň jsme si uvědomovali její výjimečnost a jedinečnost, stejně jako v sobě samotných. Proto jsme nakonec museli udělat jediné...
A potom už jsme i s dalšími šli na školní zahradu a pustili se do sázení naší břízy. Rovnou a přímo ke kořenům potom každá skupina dala své vzkazy všem v čase budoucím. Vyslovili jsme nahlas vzkaz, zazpívali písně a břízu zasadili se vší parádou, jak si zaslouží. 👍💪
Žádné komentáře:
Okomentovat