1. VŮNĚ ADVENTU - aneb Vůně pekelná...

Z VŮNÍ PODZIMU rovnou do VŮNÍ ADVENTU. 😉😅 Možná se chceme i takto ujišťovat, že stále ještě cítíme nosem, ústy a čím vším to ještě vlastně jde. Vnímat všemi smysly své okolí, užívat si každý další den a především se snažit obohacovat nejen život svůj, ale i životy těch druhých. 

Stejně jako podzim byl letos poměrně "více specifickým", než jaký jsme doposud zažili, vypadá to, že stejně to bude zřejmě i s ADVENTEM. Předvánoční čas je u nás ve škole spojen s řadou tradic, slavností, bez kterých se letošní advent musí obejít. 😒 Stejně jako jsme přijali řadu omezení doposud, jistě to nějak přečkáme společně i nyní. Nezbývá nám než doufat, že příští advent bude již ten, který je pro nás všechny tím "skutečným" adventem.

PODAŘÍ SE NÁM PŘIČICHNOUT SI I K ADVENTU?

No, to teprve uvidíme...

Každopádně víme, že první adventní týden voněl skutečně dost pekelně...😉😈

POSLEDNÍ VŮNĚ PODZIMU - aneb Putování jablkem

Naší poslední vůní podzimu byla VŮNĚ JABLEČNÁ. Každým podzimem nám trochu provoní nejen školu, ale i naše společné chvíle. Letošní podzim je tak trochu více méně velmi specifický. Na vše, na co jsme byli vždy zvyklí dělat společně ve škole, musíme nyní zapomenout a jen v částečné, upravené podobě se pokusit alespoň něco zrealizovat.  Ale i tak jsme si se vším poradili velmi dobře. A tak, jak je nám přirozené, jsme se na PUTOVÁNÍ JABLKEM nejen řádně vybavili, ale také jsme si to v mnoha ohledech neskutečně užili.

Každý z nás má samozřejmě možná trochu jinou představu o tom, jak si přičichnout k poslední vůni podzimu...

Každý z nás má jinou představu o tom, jak je možné putovat jablkem...

Každý z nás má možnost volby a výběru ....a v tom je zároveň ukrytá svoboda...

..a MY? ....Takhle nějak vypadala naše cesta. 😉👍

NA KŘÍDLECH SVOBODY..

Tento týden byl poněkud "zlomový". Nejen pro to, že jsme od středy zase byli ve škole spolu, ale především pro to, že jsme společně objevovali svět na KŘÍDLECH SVOBODY. 

A proč? Ptáte se...no, nejen proto, že jsme zase trochu byli blíž svobodě ve smyslu, že můžeme do školy a nemusíme být doma, ale především pro to, že v úterý 17. listopadu byl DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII.

...proto jsme se snažili odkrýt to, co pro nás vlastně svoboda je a co si pod tím představujeme.

Zjistili jsme, že každý má tak trochu své pojetí SVOBODY, každý ji vnímá trochu jinak...

STEJNĚ tak jako DEMOKRACII...

A CO Z TOHO NAKONEC BYLO U NÁS?

No, koukněte....pokud Vás let na těchto křídlech aspoň trochu zaujal... 😉

UČÍME SE ZASE DOMA I. - VŮNĚ PODZIMU: Setkání s panem Bramborou...

Naše každoroční "srdcová záležitost" spojená s neodolatelnou VŮNÍ PODZIMU je SETKÁNÍ S PANEM BRAMBOROU. Možná by se dalo říci, že je to určitá vzpomínka na časy minulé, kdy si na podzim děti pekly brambory na poli v popelu bramborové natě. Najednou tu byl čert vedle čerta...😉 Žádná sůl, mléko, nic...

A věřte nebo ne, každým rokem je to pro mnohé z nás zcela NOVÁ situace, nový zážitek. Ti, co jsou mezi námi již několikátý rok, to považují za zcela přirozenou věc spojenou s podzimem. Kdy si na školní zahradě rozděláme oheň a pečeme brambory v ohni. Černí jsme až za ušima, ale spokojení. Vždyť je to velký zážitek.

...a víte, co?! Aby se Vám dobře četl náš další článek, možná nebude od věci, když si k tomu pustíte třeba tohle... 👍

https://www.youtube.com/watch?v=Ux8xAuQBdkk

UČÍME SE ZASE DOMA I. - aneb BEZPEČNÉ CESTY...

Možná se nyní divíte, proč zrovna v době, kdy jsme pořád téměř doma, je náš další týden o BEZPEČNÝCH CESTÁCH. Ale ani na ně bychom neměli v těchto dnech zapomínat. Nejde jen o silnice, chodníky, stezky a turistické cesty. Možná jde i o mnohem víc. Možná i tím, co zrovna dál uvidíte, pochopíte. Pochopíte třeba i naši společnou cestu, která ačkoliv je mnohdy klikatější a náročnější, než bychom sami chtěli, tak přesto je naše a jsme za ni rádi!

Pokud Vás zajímá, jak bezpečné naše cesty jsou... tak stačí jen pokračovat a tento článek rozkliknout. 👍😋...

UČÍME SE ZASE DOMA I. - aneb DEN STROMŮ...

Ačkoliv jsme opět doma, přesto se snažíme v upravené podobě pracovat na úkolech, na nichž bychom společně pracovali i ve škole. A tento týden by určitě byl v duchu STROMŮ, neboť 20. října je MEZINÁRODNÍ DEN STROMŮ. A MY každý rok na ně myslíme. Víme, že bez nich by život nebyl životem. A mnohdy je velmi důležité si takové "DROBNOSTI" uvědomit. 👍

Zapojujeme se do řady projektů, které jsou  k této příležitosti realizovány. Zároveň se snažíme obohacovat své přírodní okolí, ačkoliv nás místních do ZŠ Prosperity nechodí většina, přesto nám velmi záleží i na místě, kde "svoji školu" máme. Není mám lhostejné blízké okolí, obec a blízká příroda. 

Pravidelně každým rokem vysazujeme nové stromy (ačkoliv se již tolikrát našel někdo, kdo se postaral o jejich krátký život), obohacujeme naši přírodní stezku (ačkoliv na ní vydržela například lavička jen dva dny) a i přes řadu dalších potíží, komplikací a překážek se nevzdáváme a pokračujeme v tom, co jsme se rozhodli dělat. Ne nadarmo i každým rokem obhájíme titul LESNÍ TŘÍDY 2020, na což jsme patřičně hrdí! Možná tomu neuvěříte, ale v loňském školním roce se o získání titulu lesní třída pokusilo pouhých 100 tříd z celé naší republiky. Není to zrovna moc, že?! A přitom to ani nebolí, jen něco udělat pro sebe a pro přírodu kolem nás. 😔 A kdo jiný by se měl snažit více, než MY!

A JAK TO VYPADALO DOMA?

ZVLÁDLI JSME TO I TAM?

MŮŽEME BÝT NA SEBE PATŘIČNĚ HRDÍ I NADÁLE?

..na tyto i řadu dalších otázek naleznete odpověď v následujícím příspěvku...

Tak prosím, najděte chvilku a pusťte se do čtení! 😉..budeme jedině rádi.

OD SEMÍNKA KE STROMU - aneb Jak to začalo a nakonec i skončilo?!

Jak dlouhá bude cesta OD SEMÍNKA KE STROMU? To na jejím začátku nikdo nevěděl, vlastně ani netušil. Všechno začalo tak, jak mělo. Všichni jsme se v pondělí sešli ve škole, kdy jsme zahájili podzimní BAREVNÝ TÝDEN. Každoročně v tento čas si užíváme barvy podzimu. Na každý den v týdnu je vyhlášena určitá barva, do které se všichni zbarvíme. 😊😁 A vzhledem k tomu, že se úplně stejně zbarvují listnaté stromy kolem nás, tak jsme se vydali na cestu OD SEMÍNKA KE STROMU. Na poslední den tohoto týdne jsme plánovali realizací řady aktivit zapojení do projektu 72 hodin. Ovšem nikdo z nás netušil, že všechno v průběhu týdne bude úplně jinak. :-(

Ačkoliv jsme neměli možnost dokončit tento týden společně, přesto jsme se ke všemu postavili čelem a všichni víme, že není všem dnům konce. MY TO DÁME! :-)

A JAK JSME TEDY ŠLI a kam jsme jít měli?

KAM JSME DOŠLI a kam jsme dojít chtěli nebo mohli?

A? ...

...no a? Nic tím přeci nekončí...

VEČÍREK VE DVOU - aneb s Andersenem u nás doma...

Vzhledem k tomu, že jsme nemohli na jaře loňského roku zrealizovat naši oblíbenou NOC S ANDERSENEM, byla tato noc přesunuta na podzim 9. října 2020. Organizátoři tohoto projektu se rozhodli, že i přes nepřízeň osudu a nemožnosti ani v tento čas NOC S ANDERSENEM uskutečnit, že si každý vytvoří takovou noc sám nebo se svými blízkými. Tato myšlenka nás zaujala a proto jsme se samozřejmě museli přidat. :-)

A JAK TO VŠECHNO VYPADALO?

KDO VŠECHNO PODPOŘIL TENTO PROJEKT?

A KDE VŠUDE NOC PROBÍHALA?

... tak o tom všem se dozvíte v tomto článku...

TAJNÁ VÝPRAVA ZA POZNÁNÍM

Tento rok jsme vyrazili společně hned v prvním týdnu na TAJNOU VÝPRAVU za poznáním. Sešli jsme se ráno ve škole, s batohem na zádech, dobrou svačinou, pitím a ještě lepší náladou. Nikdo z nás nevěděl, kam se vlastně naše cesta bude ubírat, kam naše kroky povedou...

Bylo nám možná i jedno, kam vlastně jdeme, jedeme, podstatné bylo mnohem víc,... být zase spolu. 😉

Možná z dalších fotografií poznáte místo, kam jsme jeli...

Možná jste tam již také byli....

Možná se tam nyní sami vydáte a na nás si tam třeba vzpomenete...

ADAPTAČNÍ KURZ - aneb JAK TO VŠECHNO LETOS ZAČALO?

Po zahájení školního roku vždy v jednotlivých učebních skupinách probíhá ADAPTAČNÍ KURZ, který je zaměřen především na podporu sociálních vazeb ve skupině, poznávání ostatních, ale zároveň i poznávání sebe sama.

Jinak tomu nemohlo být i v letošním školním roce, natož když do naší učební skupiny přibyli další školáci. 

 A JAK TO VŠECHNO ZAČALO?

CO VŠECHNO JSME SPOLEČNĚ ZAŽILI?

..no letos poměrně zvláštně, nikomu se nechtělo domů. Přistavěná "přibližovadla" s rodiči, kteří si nás přijeli do školy vyzvednout, čekala zaparkovaná před školou a my pořád uvnitř. Bylo totiž velmi obtížné odtrhnout se od ostatních, když jsme se s některými neviděli téměř půl roku. Distanční vzdělávání nám znemožnilo sdílet své životy a najednou nám nějak moc rychle utíkal společný čas. 😔

...něco málo z toho množství s Vámi nyní zasdílíme...👍