Bylo nám možná i jedno, kam vlastně jdeme, jedeme, podstatné bylo mnohem víc,... být zase spolu. 😉
Možná z dalších fotografií poznáte místo, kam jsme jeli...
Možná jste tam již také byli....
Možná se tam nyní sami vydáte a na nás si tam třeba vzpomenete...
Je zřejmé, že z Nové Vsi jsme vyrazili vlakem. Jakým směrem? To Vám neřekneme. 😉
Cestou k cíli jsme se ještě zastavili u nedaleké vyhlídkové věže, kde jsme posvačili.
A tohle na nás čekalo v cíli...
Představte si, že i v cíli se můžete ztratit... zabloudit v bludišti. 😉
Poznali jste, kde jsme byli?
Pokud ne, dozvíte se více od Zuzky, která se podílela na průběhu celé výpravy a nakonec sepsala podstatné okamžiky do několika vět.
TAJNÁ VÝPRAVA ZA POZNÁNÍM
V pátek 4. září jsme se po ranním kruhu společně s učební skupinou Adélky sbalili a vyrazili na novoveské nádraží. Tak začala naše tajná výprava. Jeli jsme vlakem do Cerhenic, pak jsme šli dlouhou cestou k první vyhlídkové věži. Tam jsme si odpočinuli a dali si svačinu. Pak jsme všichni vylezli na věž. Po svačině jsme přešli na druhou stranu silnice a po krátké cestě už na nás čekalo u lesa hezké, velké a dřevěné hřiště. Na hřišti byla velká dřevěná trojská koza, jezírko s rybičkami, sluneční hodiny s totemem, středověké obydlí, druhá vyhlídková věž, tunel s komínem, poznávací tabulka na kmeny stromů a dřevěné bludiště.
Dita řekla, ať si každý najde místo, které se mu něčím líbí. Tak jsme všichni vyrazili prozkoumat terén. Když si každý našel své místo, přivedl na něj ostatní a vysvětlil jim, proč se mu to místo líbí.
A na závěr na nás čekalo to nejlepší. Skvělé bludiště! Vytvořili jsme malé skupinky a Dita nás postupně pouštěla dovnitř. Spousta cest byla slepých. Museli jsme potkat čtyři dřevěné sochy - J.A. Komenského, Jana Husa, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Všichni jsem si bloudění užili. Nakonec to zvládl každý. Nikoho jsme tam nezapomněli. :-)
Potom jsme museli na vlak, ale nikomu se nechtělo. Výprava se nám vydařila.
Zuzka P.
😉😉😉😉😉👍👍👍👍👍 Super Dito.
OdpovědětVymazat